Sebraná novoroční bilancování
Myslím, že s péefky jsem se poprvé setkal až na vysoké škole (nebo si to nepamatuju). Stejně jako dnes se posílala většinou fotografická, ale v prostředí naší katedry pak byli i někteří, kteří jako novoročenku dávali rozsáhlejší texty. Jako dnes vidím Zdeňka Neubauera, jak za sebou po ulici táhne svou tašku na kolečkách a vytahuje z ní přeložený list papíru pro každého známého, kterého ve Viničné potkal. Zdeněk Kratochvíl takhle několik let rozdával pracovní překlady jednotlivých hermetických spisů ...
Mapovat tu tradici by byl úkol pro pamětníky a historiky, ale její kořeny asi sahají hluboko dozadu. Vždyť i Keplerův spis o sněhu byl novoročenkou, byť s konkrétním adresátem.
Už nevím, kdy se stalo, že jsem místo fotografických péefek začal tvořit, rozesílat a rozdávat textová, možná někdy kolem roku 2000, asi byla i přechodná fáze, kdy jsem to kombinoval. Snad to původně měly být texty náznakovější, osobnější, otevřenější než to, co jsem psal a pokoušel se publikovat jinde. Dopadlo to však tak, že jsem mnohdy během roku ani nic jiného nevytvořil. Později jsem začal psát blog, ale tradici péefek jinde nepublikovaných jsem udržel.
A teď zjišťuju, že mám postupem let ve vlastních textech těžko napravitelný chaos. Kdopak si od začátku svoje spisy pečlivě třídí a archivuje! A tak se mi stává, že mnohé nemám po ruce a musím to pracně dohledávat.
A hůř, ke komu se vlastně ty texty dostaly? Rozdával jsem je hlavně na vánočních Textech (kde je jim konec!), někdy i dost málo a většinou budou ztracené. Jednou jsem je cestou z hospody rozhazoval na sídlišti v silném větru, poletovaly jako ptáci, vhodný způsob! Takže to, na čem mi dost záleží, co jsem často navzdory únavě v předvánočním čase rval ze svého nitra a dostával do nějakého tvaru na papír (totiž na monitor), je do značné míry ztraceno a zapomenuto.
Jdu se tedy pokusit o nějaké utřídění a možná až archeologický průzkum, postupně sem ty texty budu vkládat, postupně půjdeme v čase dozadu. Jsem docela zvědav, nakolik se budu opakovat, jestli tam lze sledovat nějakou genezi myšlenek a jestli ty texty po letech obstojí.
Dnes je doba audiovizuální, doba mémů, zkratek, drobných forem. Už dvoustránkový text působí málem jako rozvleklý traktát. No a co?
Žádné komentáře:
Okomentovat