neděle 9. listopadu 2008

Bez Dušiček

Někdy nezachytíte včas dobu - a někdy doba nezachytí vás.

V dramatu ročního cyklu jsou některé části dramatičtější než jiné. V takovém únoru se někdy zdá, že se svět ospale pozastavil; tehdy církev moudře zahajuje půst ... a kalné vody se dávají zase do pohybu. Podzim ovšem zpomalením netrpí: babí léto - barevné hrátky října - sklizeň symbolizovaná šlapáním zelí, uhlím a bramborama - Dušičky - listopad s plískanicema - konec církevního roku - advent. Každoroční pestrý program je zajištěn.

Někdy se stane, že tu určitou dobu včas nestihnete. Chtěl jsem si letos užít padání ořechů na dvoře, vína jsem k tomu měl dost - a stačilo zmarnit dva večery a sbohem, dobo ořechů, nejdřív zas za rok. Aby to nedošlo tak daleko, že budu neustále jen vlát v závěsu za pádícím rokem ...

Jindy ovšem ta doba zkrátka nepřijde, případně přijde jinak a nerozpoznána. Letos se to týká Dušiček. Ty letos ještě nenastaly a už začínám pochybovat, jestli nastanou, byť je nepřestávám vyhlížet. Ne, vím, že už bylo druhého, vím, že lidi navštívili hřbitovy jako každý rok ... kde je ale ten první drtivý stisk přicházející zimy? Kde je konec barevného listí, když ono pořád ještě doznívá? Kde jsou dušičková témata, co se každý rok vynořují? Kromě tmy za okny nic. Každoroční program se nekoná.

Stalo se mi to už víckrát. Na jaře mě takhle minuly Čarodějnice. Aby se to nestalo pravidlem! Soumrak věků ... čas požral doby ... čekali svátky, zůstala zas jen všednost ... rok, kdy nepřišly Vánoce ...

Ale ne. Doby se zkrátka kompenzují. Občas nepřijdou jen proto, aby příště přišly zas, tak jako jindy; dávají o sobě vědět tím, že jen výjimečně nejsou. A naopak - občas přijdou události nečekaně, mimo program; a svoje místo si vybojujou (ta letošní noc začátkem července, tichá a nehybná; noc před deštěm, noc prvních kapek!).

Co se letos (na úkor Dušiček?) nejvíc vydařilo, byl ten centrální podzim s barevným listím, doba nízko postaveného slunce, doba Vah, vzdušná a zářivá, doba pečlivě vyzrávajících odstínů, doba žluté trávy, plápolavě červených keřů a v pravý čas padajících listů. Asi letos odvodím konec církevního roku přímo odtud.

Žádné komentáře:

Okomentovat